
,,ÁÁÁ to je ta krásná holubička a uplně sama! Páni lepší šanci sem snad ani nemohl mít...a dokonce sme tu uplně sami...hmmm."pomyslel si úchyl.

,,Co ode mě chce-chcete?"zděsila se Susan když se přiblížil až k ní a natahla paži, aby ho v sebeobraně uhodila, ale ruka cíl minula velkým obloukem. ,,Ale, ale holubičko ty si mi náká mimo...tys mě snad chtěla uhodit to tě přijde pěkně draho!"vyhrožuje jí. ,,Opovažte se mi jen dot-tkount vy jeden úchyle!" brblá Susan. ,,Ale no tak nedělej fóry!" vyhrožuje úchyl dál. ,, Já budu křičet!" Susan už je zoufalá.

,,Tak si křič ty jedna děvko tady tě stejně nikdo neuslyší! Vždyť tohle si chtěla ne? Piješ celej večer, tancuješ chováš se vyzývavě tak tady máš co si chtěla!"vrhne se po ni a napadne ji! ,,Pomóóóc!!!! Pomozte mi prosím někdo!" začne Susan hystericky volat o pomoc, ale zdá se nikdo ji neslyšlí. Úchyl se na ni začne sápat a osahávat ji. Susan už neví co má dělat...

Najednou se, ale objevil nějaký hoch. Odtrhl ho od ní a řekl:,,Jestli okamžitě newypadneš tak zavolam poldy za pokus o znásilnění a nemysli si ty jeden hajzle, že toho nejsem schopnej! Moc dobře vim co si zač, tak odsud koukej zmizet a na tuhle dívku se opovaž někdy jen podívat!" Susan je překvapená čeká až mu cizí mladík vše řekne. Úchyl poté odejde a dvojice zůstane sama.

Susan se v tu ránu sesype a začne plakat. ,,Neboj se už je po všem řekni mi kde bydlíš a já tě tam doprovodim kdyby toho parchanta napadlo tě sledovat."chce ji chlapec pomoci. ,, Já, já nemůžu."pláče Susan. ,,Co nemůžeš jít domů s cizim klukem? (usměje se) Ale di já tě nechci přepadnout.",,Ne o to vůbec nej-nejde já takhle nemůžu dom-domů."odpovídá mu Susan pěkně opile. ,, Páni holka kolik si toho měla...tak jestli chceš můžeš jít se mnou přespíš u nás a ráno půjdeš domů."navrhne ji hoch jisté východisko. ,,Naši mě za to zabij-jou co jim jako ráno mám ří-říct?"Susan je dál zoufalá. ,, Že si přespala u kamarádky, protože bylo pozdě a nechtěla si jít sama domů. Nebuj bude to dobrý mimochodem já jsem Michael."představí se. ,, Ahoj já jsem Susan...víš to neznáš naše, ale myslím že tohle je nejlepší východisko. Poté se seberou a jdou k Michaelovi domů.

U Michaela. ,,No vím neni to nic moc, ale k životu mi to stačí."omlouvá se Michael za nepořádek. ,, Toho nepořádku si prsim nevšímej bydlim v domě s bráchou a ještě jednou naší přítelkyní. Máme skupinu, takže čas na úklid neexistuje. Naštěstí mam vlastní pokoj. Budu spát na gauči, ty jdi na postel je nová měla by ses vyspat dobře."povídá Michael. ,, Jo dobře hned si lehnu, jen mi řekni čím to je, že nemáš pokoj ani natřený,ale máš takhle drahou postel dost zajímavý."diví se Susan. ,,No víš, cihly zase tak ošklivý nejsou a pro mě je důležitý kvůli koncertům a zkouškám pořádně se vyspat tak proto."Michael se chvilku odmlčí a pak dodá: ,, Tak dobrou noc Susan.",,Doubrou."odpoví mu Susan lehne si do postele a chvili mlčí, až do uplného ticha, když se zdá , že Michael už spí řekne Susan:,,Děkuju moc Michaeli za vše.",,Není zač."ozve se. Susan se zlehka usměje kam až ji osud dovedl...,,Ten hoch je tak zajímavý a něco na něm je, něco zvláštního..."pomyslela si Susan. A tak zavřela oči a usnula co jen ji po ránu čeká, až uvidí zbytek Michaelovi party? Tak to se dozvíte v dalším díle:o)












































:))