Princezna Susan
20. července 2008 v 0:58 | zuzana
,,ÁÁÁ to je ta krásná holubička a uplně sama! Páni lepší šanci sem snad ani nemohl mít...a dokonce sme tu uplně sami...hmmm."pomyslel si úchyl.
,,Co ode mě chce-chcete?"zděsila se Susan když se přiblížil až k ní a natahla paži, aby ho v sebeobraně uhodila, ale ruka cíl minula velkým obloukem. ,,Ale, ale holubičko ty si mi náká mimo...tys mě snad chtěla uhodit to tě přijde pěkně draho!"vyhrožuje jí. ,,Opovažte se mi jen dot-tkount vy jeden úchyle!" brblá Susan. ,,Ale no tak nedělej fóry!" vyhrožuje úchyl dál. ,, Já budu křičet!" Susan už je zoufalá.
,,Tak si křič ty jedna děvko tady tě stejně nikdo neuslyší! Vždyť tohle si chtěla ne? Piješ celej večer, tancuješ chováš se vyzývavě tak tady máš co si chtěla!"vrhne se po ni a napadne ji! ,,Pomóóóc!!!! Pomozte mi prosím někdo!" začne Susan hystericky volat o pomoc, ale zdá se nikdo ji neslyšlí. Úchyl se na ni začne sápat a osahávat ji. Susan už neví co má dělat...
Najednou se, ale objevil nějaký hoch. Odtrhl ho od ní a řekl:,,Jestli okamžitě newypadneš tak zavolam poldy za pokus o znásilnění a nemysli si ty jeden hajzle, že toho nejsem schopnej! Moc dobře vim co si zač, tak odsud koukej zmizet a na tuhle dívku se opovaž někdy jen podívat!" Susan je překvapená čeká až mu cizí mladík vše řekne. Úchyl poté odejde a dvojice zůstane sama.

Susan se v tu ránu sesype a začne plakat. ,,Neboj se už je po všem řekni mi kde bydlíš a já tě tam doprovodim kdyby toho parchanta napadlo tě sledovat."chce ji chlapec pomoci. ,, Já, já nemůžu."pláče Susan. ,,Co nemůžeš jít domů s cizim klukem? (usměje se) Ale di já tě nechci přepadnout.",,Ne o to vůbec nej-nejde já takhle nemůžu dom-domů."odpovídá mu Susan pěkně opile. ,, Páni holka kolik si toho měla...tak jestli chceš můžeš jít se mnou přespíš u nás a ráno půjdeš domů."navrhne ji hoch jisté východisko. ,,Naši mě za to zabij-jou co jim jako ráno mám ří-říct?"Susan je dál zoufalá. ,, Že si přespala u kamarádky, protože bylo pozdě a nechtěla si jít sama domů. Nebuj bude to dobrý mimochodem já jsem Michael."představí se. ,, Ahoj já jsem Susan...víš to neznáš naše, ale myslím že tohle je nejlepší východisko. Poté se seberou a jdou k Michaelovi domů.

U Michaela. ,,No vím neni to nic moc, ale k životu mi to stačí."omlouvá se Michael za nepořádek. ,, Toho nepořádku si prsim nevšímej bydlim v domě s bráchou a ještě jednou naší přítelkyní. Máme skupinu, takže čas na úklid neexistuje. Naštěstí mam vlastní pokoj. Budu spát na gauči, ty jdi na postel je nová měla by ses vyspat dobře."povídá Michael. ,, Jo dobře hned si lehnu, jen mi řekni čím to je, že nemáš pokoj ani natřený,ale máš takhle drahou postel dost zajímavý."diví se Susan. ,,No víš, cihly zase tak ošklivý nejsou a pro mě je důležitý kvůli koncertům a zkouškám pořádně se vyspat tak proto."Michael se chvilku odmlčí a pak dodá: ,, Tak dobrou noc Susan.",,Doubrou."odpoví mu Susan lehne si do postele a chvili mlčí, až do uplného ticha, když se zdá , že Michael už spí řekne Susan:,,Děkuju moc Michaeli za vše.",,Není zač."ozve se. Susan se zlehka usměje kam až ji osud dovedl...,,Ten hoch je tak zajímavý a něco na něm je, něco zvláštního..."pomyslela si Susan. A tak zavřela oči a usnula co jen ji po ránu čeká, až uvidí zbytek Michaelovi party? Tak to se dozvíte v dalším díle:o)
9. července 2008 v 16:21 | zuzana
A je tady druhý den:)
Tak a jedu. Doufám, že už tam Teri bude nevím co bych tam sama dělala...Musim si na večer vybrat krásný šaty páni já už se těšim!
,,Ahoj Susan ráda tě vidim!"raduje se Teri. ,,Už jsem se bála, že nepřijdeš, že tě třeba doma nakonec nepustí i když si to slíbila." obívala se Teri. ,,Nebuj trochu sem se chytla s mamko, ale bude to dobrý jen mam obavy s večera...nesmim nic podělat, ale znáš mě...jakmile mam volnost je to zlý.."strachuje se Susan. ,,Nebuj to bude vše ok tak jde nakupovat?" uklidňuje ji Teri. ,,Jj jdem na to!"
,,Newím co si mezi tím vším mám vybrat."Susan jde hlava kolem. ,, Já taky ne všechny jsou tak perfektní."Teri také newí. ,, Páni! Tyhle jsou uplně bezvadný vidíš je Teri?" ,,Ano Susan jsou bomba jdi si je okamžitě vyzkoušet nebo ti je zabavim já!"(Teri se směje nad skvěle vybranými šaty).
,,Ty kráso ty jsou super!" je z nich Susan unešena. ,,Jj sou bomba tak v těch si dneska určitě někoho nabalíš."schvaluje jí je Teri. ,, Teri neblázni to nemůžu máma by mě zabila kdybych měla úlet na jednu noc!"strachuje se Susan. ,, Susan neblázni vždyť ona se to nemusí vůbec dozvědět ne? vždyť já to tak dělam pořád, vrátim se ráno s tim, že jsem spala u nějaké kámošky a máma to nějak neřeší!"rozpovídala se Teri. ,,Ale Teri vždyť znáš mou matku ta má o všech přehled a bude jim volat...nu uvidíme jak se to vivine..."
Tak a přišel večer....
Je to tady bezvadný. Hudba suprová musím s Teri vyrážet častěji jen škoda, že se ta můra vypařila už v 11 s tim frajerem nu asi jde plnit to o čem mi odpoledne povídala. Jen doufám, že se ji nic nestane...
V 1 hodinu v noci:
Páni nejak jsem přebrala....aaa neni mi dobře, takhle nemůžu jít domu ani náhodou...panebože kdo to tam jde? Vždyť to je ten úchyl co po mně dnes pořád čuměl!!!! Nemůžu ani jít jak se motam natož před nim utíkat....bože co teď???
Tak jak to se Susan dopadne se dozvíte v dalším díle:))
30. června 2008 v 11:56 | zuzana
Tak a je tu koncert...Susan pylně hraje skladby, ktéré si celé dny nacvičovala. Královna Mary je velmi spokojená jen doufá, že to Susan nezkazí. Král probírá hru s místní smetánkou.... ,,Páni vždyť to je Lucy a Penelope!Sestra a neteř Theresy. Snad tady budé také"myslí si Susan...
,,Ježiši Lucy si to jde snad fotit!To budou zase novinový články!"pomyslela si Mary.
Konečně koncer skončil a Susan se šla projít a potkala Theresu. ,,Ahoj! Jsem tak moc ráda, že jsi tady jinak bych tě snad nikdy nepotkala!"raduje se Susan. ,,Ahoj jak nikdy? Jdem snad zejtra do toho města ne? Oslavit ty narozky?"ptá se Tery. ,,No víš do města...já nevím...jestli..."vymlouvá se postupně Susan.
,,Děláš si srandu? Jestli prej?!"rozčiluje se Theresa.,,Tery promiň já newim jestli mi máma pustí prostě furt mě hlídaj a mě už to nebaví chci jít s tebou a udělam proto všechno slibuju!!!"slibuje Susan, že půjde a přemluví mámu.
,,Promiň Susan já nechtěla jsem na tebe křičet,ale pochop ty pořád mluvíš o tom jak půjdeš jak to mámě a tátovi vysvětlíš, ale nakonec dycky příjdeš s tím já newim jesli..kdyby atd! Prostě se nikdy nezeptáš a to já prostě nechápu."vysvětluje Tery. ,,Já vim Tery, ale slibuju, že tentokrát už ano." A tak se dívky rozloučí a Susan jde na věc. Je plně odhodlaná se matce vzepřít a vydupat si zítřejší oslavu.
,, Mami prosimtě to to nemůžeš prostě pochopit?! Všichni mě tady mají za blbou princezničku, která si sedí zavřená v paláci a mezi chudinu nevystrčí nos,aby náhodou něco nechytla!!!" rozčiluje se Susan, protože matka ji opět nechce nikam pustit. ,, Ale Susan copak tobě záleží na ostatních vždyť to co si myslí oni neni důležité, jen to co si myslíš ty sama."přesvědčuje Mary dceru.,,Jenže mami já chci mezi lidi chci si užívat jsem mladá a nebaví mě být pořád doma, zítra prostě s Theresou jdu ať se ti to líbí nebo ne!"rozhodla se Susan sama za sebe.

,,Dobře Susan jdi si,ale jestli něco provedeš, jestli nepřijdeš včas se zlou se potážeš. Už nikdy nikam nebudeš moc je ti to doufám předem jasné?!"povolila Mary Susan zítřek. ,,Ano mami je mi to jasné, ale slíbit ti nic nemohu."ví Susan, že by se mohlo něco stát proto rači nic neslibuje...,, Je to na tobě zlato máš šanci tak ji nepromarni..." ,,Ano mami děkuju moc." Susan odejde do pokoje a hned volá Therese, že to má povolené, ale že nesmí nic provést. Ale sama ví moc dobře, že nikdy neví co se stane a proto doufá, že matku nezklame...
23. června 2008 v 22:29 | zuzana
Celý příběh začíná v tomto krásném domě, který vlastní naše moderní královská rodina...Den po 18 narozeninách princezny Susan.
Na první pohled rodiná idylka je tomu však i ve skutečnosti? Vlevo královna Mary, král Andrew a nakonec princezna Susan. Rodiče jsou naprosto spokojeni se svým životem, ale co Susan vypadá snad, že by byla spokojená?
Při obědě s matkou...,,Mami prosimtě to je samá politika! Já chci už konečně jít ven s Theresou a bavit se! A ne pořát trénovat na klavír, aby společnost byla spokoje!"rozčiluje se Susan nad mamčino rozhodnutím. ,,Copak ti to snad kdy vadilo? Vždycky si přece hrála ráda. Líbilo se ti jak ti ostatní tleskají a říkaj jak nádherně hraješ. S Theresou se uvidíš jindy!" dohaduje se se Susan Mary. ,, Ale jo mami líbilo,ale včera mi bylo 18 Theresa už mě sháněla a ptala se co oslava a kdy na ní mam mít asi čas nevíš?" dožaduje se Susan své oslavy. ,,Ne Susan prostě Theresa musí počkat! Dnes večer budeš trénovat na klavír a hotovo!"rozhoda MAry. Susan pomalu dojedla a bez jakéhokoli jiného odporu odešla.
Celý večer pak Susan pylně trénovala na zítřejší koncert. Během tréninku ji navštívila služebná s tím, že ráno má přijít Susan posnídat se svým otcem...
,,Ahoj tati copak si potřeboval?"ptá se Susan. ,, Chtěl jsem ti jen říct, aby si si dnes zašla nakoupit nějaké šaty na večerní koncert, aby ti to slušelo!" řiká Andrew Susan důvod jejich snídaně. ,,Bože to jsou pořád samé šaty, samé koncerty. Tati já chci osalvit své narozeniny vážně je ten koncert nutný?",,Ano Suzi to je. Bez diskuze si pojedeš koupit šaty a večer předvedeš svůj úžasný výkon! Včera večer jsem tě slyšel hrát byla to nádhera, jestli ti to dnes půjde stejně sklidíš velký obdiv!" Susan pochopí, že ani s otcem není domluvy a tak ji nic jiného nezbývá než vydat se pro šaty...
,,Halóó taxi? Ano za dvacet minut u nás před domem. Ano budu připravena. Nashle"volá si Susan taxi na nákupy.
Susan dorazila do střediska. Tak a hurá vybrat nějaké nádherné šaty...
,,Páni tak tyhle jsou absolutně perfektní!"jásá Susan. ,,Tyhle si vezmu večer budou všichni unešeneni!"
Susan se upravuje ve svém pokoji....,,Tak to by mohlo být. Vypadá to, že už jsem připravena. Tak hurá na koncert. Škoda jen, že nemůžu být s Theresou." pomyslela si Susan,když dělala poslední úpravy.....
23. června 2008 v 19:20 | zuzana
Tak a je tu můj první příběh: Princezna Susan.
Doufám, že vás bude zajímat a že ho budete číst rádi a hlavně, že vás bude bavit:o)
Tak a něco o příběhu:o)
Susan je mladičká princezna vyrůstajcí v moderním království...Tudíš žije se svou matkou a otcem ve velkém domě, ze kterého už na pohled čiší bohatství. Susan je velmi spokojená od dětství je zvyklá na jistý způsob života. Jakmile ji však dovrší 18 rok života začne přemýšlet nad jistými věcmi, už se jí nelíbí jak musí předvádět vynikající hru na klavír společnosti místo toho aby si vyrazila se svoují nejlepší přítelkyní Theresou. Největší zlom však nastane, když náhodou potká mladého, obyčejného mladíka Michaela zabívajícího se muzikou. Zjistí Susan jaký osud na ni čeká a zda žije podle svých snů či snad zjistí, že je pouze zavřená ve zlaté kleci a bude chtít konečně začít žít?